Svítání VIII. (aneb pomyslný rozhovor se čtenářem ‚Svítání‘)

Ačkoliv jsem chtěl plynule pokračovat v přibližování postupu věci při „vyšetřování vraždy“ v přípravném řízení, je v tuto chvíli na místě malá odbočka, kterou jsem označil, jako „pomyslný rozhovor se čtenářem ‚Svítání‘“, protože je to (asi) potřeba.

Líbí se mi, že na mé texty reagují lidi z „Matrixu“, a proto než přistoupím k uveřejnění „všeho, co má bývalá manželka řekla před soudem“, připomenu jistá fakta ze „Svítání VII.“, která mi byla přiblížena z „Matrixu“, skrze analýzu významů toho, co vlastně má ex řekla dne 6.3.2001.

Nejprve úvodem výslechu uvádí, že: „poslední dva roky byla nezaměstnaná, ale má příjem 20.-25.tisíc čistého, jede na kosmetiku do Brna, přespáváme v hotelech a jíme v restauracích, ale já nepřispívám do rodinného rozpočtu…. Z kosmetiky v Brně jedou do Třebíče a z Třebíče do Jihlavy, ale zůstává na Moravě, neboť se chce zastavit den poté, za matkou a dcerou v Třebíči, ale přesto odjela do Jihlavy shánět nocleh….Po odjezdu z hotelu Atom jsme měli jet do Jihlavy, protože mi tam někdo dlužil peníze, a dal mi za to zboží, ačkoliv jsem s taškami se zbožím měl přijet do Havlíčkova Brodu den předtím…“ A nakonec jsem: „nechal manželku samotnou (ačkoliv jsem jí dle jejích slov nevěřil) vykládat tašky u zastavárníka a samotnou jí je nechávám zpeněžovat což koordinuji po mobilu“ (který jsem tehdy nejen neměl, ale já ho ani nechtěl). „Házeli jsme věci do rybníka, boty a kufřík a další (proč na Moravě, kdy veškeré věci popisuje jako „zjevené věci“; Auto bylo její, ale náhle se v kufru objevily boty kufr apod., ačkoliv před tím popisovala, jak jsme všichni dávali do kufru tašky, co jsem přivezl z Prahy a ona pak s těmi taškami manipulovala u zastavárníka.“

Tyto podivnosti jsem nikdy neřešil, protože jde jen o detaily, plynoucí z toho, že její výpověď byla blud, který byl pořízen před mým obviněním a nikdy nebyl zopakován před soudem (tato informace je významná, když obsah tohoto nesmyslu byl použit ke změně času úmrtí Pišty, 9 MĚSÍCŮ po jeho smrti, jinými slovy „ke zfalšování Pitevního protokolu“). Navíc však, když jsem to četl poprvé, smál jsem se jako „Tatar“, neboť jsem si říkal, že s bengama má ex pěkně motá, když jim předkládá takovou haldu kravin a nesmyslů. 

Ano, je též na místě připomenout, že má ex manželka vypovídala ještě několikrát, a to ve dnech: 7.3. a 11.7.2001. Abych byl tedy otevřený a transparentní, jako Přílohu A) zde přikládám Protokol ze dne 7.3.2001, listy čísel 313-316, na kterých má exmanželka popisuje průběh usmrcení Pišty, jak jsem jí ho „měl vyprávět“ v hotelu Grand ve Znojmě, po shlédnutí televizních novin, dne 14.10.2001. Nechť se na mě čtenář již nezlobí, ale nebudu se vracet k tomu, že tato výpověď „z doslechu (hearsay evidence)“ je objektivně nepravdivá, když policajti neověřili ani skutečnost, že ve Znojmě NEEXISTUJE HOTEL GRAND, ve kterém jsme se měli dívat na televizní noviny, které 14.10.2000 v televizi NEBĚŽELY.

Pokud pak jde o výslech dne 11.7.2001, přikládám Přílohu B), ze které jasně vyplývá, že byl pořizován video výslech, kdy mé ex manželce byly pouštěny „vytržené kousky odposlechů“ (například i oněch ilegálních z našeho domova a telefonních, které však též nebyly prováděny na základě nějakého „Příkazu soudu“) a ona se k těmto vyjadřuje. Bohužel, tuto sekci budu muset zpracovat později, neboť si nedovedete představit, jak je dnes obtížné získat tento videozáznam, který je stále na VHS v péči soudu. Avšak jeho obsah je taky pěkná prča.

Co však mohu poskytnout je Protokol o výslechu mé ex manželky, a následně L. Žáka, před Městským soudem v Praze ze dne 6.3.2002, a to jako Přílohu C).

Bohužel, je nezbytné objasnit několik důležitých okolností onoho dne.

Jednak, jak lze vyčíst na listu číslo 1907, byly prováděny tzv. oddělené výslechy, tudíž celý den 6.3.2002 jsem strávil ve sklepě Městského soudu v Praze a nemohl reagovat ani na obsah výpovědí, ani na nezákonný postup senátu, který „četl“ výpovědi, ačkoliv tyto číst nebylo možno s ohledem na to, že některé z nich byly pořízeny před mým obviněním. Jestliže soud přečte výpověď pořízenou před policistou, avšak v rozporu se zákonem, nedochází k tomu, že tuto výpověď podává vyslýchaná osoba, ale podává jí „de facto“ sám soud….

Aby toho nebylo málo, ačkoliv v roce 2002 již existovala zákonná povinnost soudu nahrávat jednání před soudem, žádná nahrávka nebyla pořízena.

Pokud pak jde o to, že jsem mohl dne 18.3.2002 pokládat otázky i oběma mým spoluobviněným vyslechnutým dne 6.3.2002, pak, když si každý přečte protokol z onoho dne, a jelikož s vraždou Pišty nemám nic společného, nebylo třeba pokládat otázky k čemukoliv, co nebylo v protokolu zachyceno, neboť v protokolu a v obsahu výpovědí ŽÁDNÝ z obou mých tzv. „spolupachatelů“ nepopisuje skutečnost, že jsem byl na místě činu a že jsem vraždil. Prostě o tom, že bych já vraždil, a jak, tam nepadlo ani slovo.

Jestliže tedy tvrdím a tvrdil jsem i tehdy, že celé přípravné řízení bylo prováděno NEZÁKONNĚ, nebylo na mě, abych jakýmkoliv způsobem verifikoval informace z nezákonných výpovědí pořízených Policií ČR, když POVINNOST dokázat mi vinu, tedy alespoň můj pohyb na místě činu v době smrti Pišty, BYLA NA STÁTNÍM ZASTUPITELSTVÍ. 

Nic takového však dne 6.3.2002 nezaznělo, a jestli zaznělo, tak v Protokolu o tom není ani slovo.

Celá aféra okolo kolize v obhajobě, je zúžena do pár řádků na listu číslo 1906, ačkoliv jde o pěkný průser, neboť moje ex manželka byla celou dobu „obviněna“ z vraždy, ale jelikož obžaloba byla podána jen pro podílnictví, tak ve chvíli, kdy JUDr. Starý upozornil soud na „kolizi obhajoby“, byl odstraněn, a moje ex manželka dne 6.3.2002 NEBYLA ZASTOUPENA ŽÁDNÝM OBHÁJCEM!

Až bylo po všem, na konci jednání dne 6.3.2002 byla upozorněna, že by obhájce mít měla, a kromě jiného L. Žák byl vzat do vazby (ačkoliv byl nakonec ze strany Vrchního soudu v Praze zproštěn).

Navíc pak mohu poskytnout Přílohu D), což je Protokol před MS v Praze ze dne 25.3.2002, tedy den, kdy nejprve byly předneseny Závěrečné řeči, pak však došlo k dalšímu výslechu všech obžalovaných, a následovaly znovu Závěrečné řeči, a byl vyhlášen rozsudek, na který moje ex manželka v soudní síni zareagovala slovy, určenými přítomným policajtům z mordparty: „To vám tedy pěkně děkuju.“ Tato věta byla dokonce zachycena přítomnými novináři a je dohledatelná na internetu.

Z tohoto dovozuji, že patrně uzavřela nějakou „dohodu s ďáblem“, a ten dohodu nedodržel.

Zbývá jen zdůraznit, že jediný existující „nepřímý důkaz“ (výpověď „z doslechu“ poskytnutá osobou původně obviněnou z vraždy, tedy mojí tehdejší manželkou, tzv. „hearsay evidence“) nikdy nemohl stačit na odsouzení za vraždu, zejména, když stopy z místa činu, obzvláště DNA na vražedné zbrani, ukazují na zcela jiného pachatele, vraha, kterého „Slavná mordparta 1.oddělení, pod vedením scénáristy Josefa Mareše“, nechala uniknout.

POINTA?

Dne 13.10.2020 se tento vrah stal beztrestným, neboť vražda Pišty je promlčena.

Opět mi nezbývá nic jiného než pro dnešek tuhle věc ukončit, a v některém z dalších dílů „Svítání“ si dovolím objasnit, co vlastně znamená, když existuje „kolize v obhajobě“ pro celé řízení, zejména pro VŠECHNY ÚKONY POLICIE ČR A VYŠETŘOVATELE.

Ale to je zas jinačí „příhoda z natáčení“, když policajti nevyšetřují, ale „píší scénáře a do těchto dosazují ‚pachatele‘, včetně ‚ohýbání‘ důkazů“.

Vítejte ve Světě XXI. století. Jednoduše, JE TO MOŽNÉ, ŽE ZROVNA NA KAĎÉHO OBČANA STÁTU JE PŘIPRAVEN NĚJAKÝ SCÉNÁŘ? ASI JO, TY VOLE, ASI JO.

Prosté důsledky absence právního státu v České republice.