Požární bezpečnost ve vězení?

Jak již jste si asi dokázali všimnout, existuje mnoho „zvláštních“ otázek, které mi vytanou na mysli, ať již se ve vězení stane cokoliv. Poslední zpráva, která mě připomněla, co jsem v nedávných 18 letech zažíval, se týká onoho „údajně“ uhořelého vězně na Borech, který měl „uhořet“ v noci ze 20. na 21. září 2020. Nejprve mě toto nechalo chladným, neboť, jelikož jsem na Borech taky nějaký čas pobyl, nepřišlo mi nemožné, aby vězeň, který je sám na cele, usnul s cigaretou v posteli. Ovšem ve chvíli, kdy jsem se dozvěděl, že seděl 6 měsíců za to, že měl na sobě někde na veřejnosti tričko se „špatným“ obrázkem, se ve mně rozezněly poplašné zvony. Proč?

Jistě všichni, kdo mě sledujete, víte, že jedna z mých „úspěšných“ žalob, o které Vás budu vbrzku znovu informovat, byla tzv. „nekuřácká“ žaloba. Jako nekuřáka mě tedy tato informace nutila jen pokývat hlavou. Avšak, já byl držen ve zvýšené ostraze, kde bylo samozřejmé, že někteří vězni, byli ubytováni sami na cele. V situaci, kdy jsou věznice ve skutečnosti přeplněny na 400 % a více (oficiálně je „čarováno“ s pojmy „volný osobní prostor“ a „podlahová plocha“, což je otázka na samostatnou úvahu o lhaní Vězeňské služby), je pro mě nepředstavitelné, aby vězeň, který dostal 6 měsíců za marginální trestný čin, který by v demokratické zemi byl řešen „napomenutím“, BYL SÁM NA CELE, ABY MOHL „UHOŘET“. A tak jsem to začal zkoumat a netajím se tím, že řada článků, zpochybňujících „nešťastnou náhodu“, mě dovedla ke vzpomínkám, které mi na Borech konkrétně často probíhaly hlavou.

Mám „druhou maturitu“, jako hasič-záchranář, a na Borech jsem si uvědomoval jisté nebezpečí, v případě, kdy by došlo k požáru, či jen drobnému zahoření. Na Borech jsou totiž takoví „experti“, že okna na celách nejdou pořádně otevřít, což byl problém zejména v létě, kdy se zamčené cely prostě nedají vyvětrat. Okno totiž nejen, že nejde otevřít dokořán, ale v případě, že byste ho vysadili, tak dostanete kázeňák a budete potrestáni, jen za to, že chcete dýchat. Mimochodem, nedostatek přístupu čerstvého vzduchu je jedním ze čtyřech předpokladů pro naplnění skutkové podstaty „nelidského zacházení s vězni“ (podle judikatury ESLP ve Štrasburku), které je v absolutních pojmech zakázáno Článkem 3 Úmluvy.

Paradox takového přístupu však je, že i bachaři pracují v podmínkách, ve kterých jsou ohrožováni na zdraví. Ale, jak poznáte brzy, obyčejné bachaře celá tato slavná „ozbrojená složka“ nijak nechrání, jejich odbory nefungují a jsou terčem dopadů Furher systému, kterým je celá tato organizace vedena. Dnes se tomu moderně říká „BOSSING“. Uzavřu to.

České věznice nejsou jen „plynové komory“ pro nekuřáky, kteří jsou považováni za škodnou, ale jsou to prostory, kde při sebemenším zahoření, kdy dojde k uvolňování oxidu uhelnatého, když prostory nejde odvětrat, jako důsledek nedokonalého hoření, může být zlikvidován jakýkoliv vězeň, aniž pozná, že se něco děje, když, jak je známo, oxid uhelnatý je plyn bez zápachu, takže české věznice jsou faktické potenciální „plynové komory“, jako celek. Tedy, pro všechny příbuzné všech vězňů je zde vyslovena následující zpráva: Zjistěte, jak je zajištěno větrání a odvětrávání prostor, ve kterých jsou drženi Vaši blízcí, neboť požární bezpečnost v českých věznicích je katastrofální.

Hodně bych si přál, aby celá věc byla jen prostou „nehodou“ k odpovědnosti vedení Vězeňské služby, které, pod pláštíkem „potenciálního ohrožení bezpečnosti“, zavádí opatření, která z věznic vytvářejí nelidská zařízení, která nemají právo existovat v demokratické zemi.
Jestliže však uvedený vězeň byl opravdu upálen spoluvězni, pak bohužel dojde opět k tomu, že vina nebude na skutečných vinících, a těmi jsou „papalášové z Generálního ředitelství VS ČR“, ale na nějakých „hlupácích“ z řad vězňů, kteří nepřemýšlí.

Děkuji, že čtete mé poznámky a že se VY VŠICHNI snažíte přemýšlet.
Váš Albert Žirovnický, „vrah, který NIKDY nevraždil“.